Otazníky nad financováním krajského školství
Středočeský kraj letos dá na provoz škol o 84 milionů korun méně než v roce 2008. Zatímco v roce 2008 uvolnilo bývalé vedení kraje 594,8 milionu, letos to bude jen 510,9 milionu. Největší snížení postihlo finanční prostředky na opravy a havárie, kde vedení kraje počítá jen se 7,5 milionu. Přitom v roce 2008 školy čerpaly z této položky téměř 38 milionů. Letos hrozí, že nebudou mít ani na běžné opravy, jako je například zasklívání rozbitých oken.
"Při celkovém počtu 885 školních budov připadá necelých osm a půl tisíce korun na jednu. Každému, kdo se někdy staral třeba jen o malý rodinný domek, je jasné, že taková suma stačí sotva na pár rozbitých oken a jednu návštěvu elektrikáře nebo instalatéra. Ta částka je směšná," uvedl místopředseda ODS a krajský zastupitel Petr Bendl.
Další otazníky se objevují v souvislosti s investicemi do školství. V roce 2008 na ně kraj uvolnil téměř 318 milionů korun. "Pro rok letošní zatím vůbec není jasné, jaké investiční prostředky školy dostanou. Vedení kraje zavedlo společný Fond investic, ze kterého mají čerpat všechny kapitoly, tedy i školství. Teprve na konci roku se dozvíme, kolik peněz vlastně na školy zbylo," upozornila středočeská zastupitelka a předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva Dagmar Nohýnková (ODS). Navíc školy měly k dispozici každoročně z vlastních investičních fondů zhruba 100 milionů, vzniklých odpisy. Mohly je využít pro opravy, rozvoj a modernizaci výuky nebo například na odborných školách k nákupu moderních technologií. "Také v případě nějaké havárie měly na účtu okamžitě prostředky na její odstranění. Dnes už je nemají, protože rada kraje nařídila převést tyto peníze na účet kraje," doplnila Nohýnková.
Určitou představu o investiční politice kraje ve školství můžeme získat z údajů za leden až listopad 2009, kdy z plánovaných investic 247,4 milionu kraj vyčerpal jen 59,5 milionu. Přitom vedení kraje zastavilo například výstavbu tělocvičen SOU lesnického v Křivoklátě a SOU v Městci Králové nebo přístavbu Středního odborného učiliště v Jílovém. "Kam zmizely nevyčerpané prostředky? Na co je vedení kraje použilo? Neplatí z nich sociální demokraté na úkor školství své populistické předvolební sliby? Takto konkrétní otázky panu hejtmanovi položíme při projednávání hospodaření kraje za rok 2009 v zastupitelstvu," zdůraznil Petr Bendl.
Zatím vše nasvědčuje tomu, že kraj bude muset řešit financování školství prostřednictvím úvěru. V této souvislosti se jeví jako krajně účelový předvolební experiment sociálnědemokratického vedení kraje se stipendii pro učňovské školství. Předpokládá předběžné náklady pro rok 2010 ve výši 15 milionů korun, avšak letošní rozpočet s touto částkou nepočítá. "Z jakých prostředků, respektive na úkor koho chce vedení kraje nový plán financovat? Vždyť již nyní vykročilo do letošního roku s obrovskou zátěží v podobě dvou set devadesáti milionů za poplatky ve zdravotnictví a žákovské jízdné," připomněla Nohýnková.
Probudit zájem rodičů o studium řemeslných oborů je problém v celé Evropě a je to běh na dlouhou trať. "Jediná cesta je přes zaměstnavatele a hospodářskou komoru, oni musí nabídnout zájemcům o studium výhodné podmínky a úzce spolupracovat se školami i při výuce. Stát však musí upravit legislativu tak, aby tato podpora byla pro zaměstnavatele výhodná i daňově. V opačném případě není výplata stipendia od kraje v žádném případě zárukou, že z učňovských škol budou vycházet šikovní řemeslníci se zájmem o obor," vysvětlil Petr Bendl s tím, že bývalé vedení kraje spolupracovalo se zaměstnavateli, hospodářskou komorou a úřady práce a podporovalo spolupráci škol s těmito institucemi. Financovalo také pořizování nových technologii pro výuku, provádělo opravy a modernizace dílen pro odborný výcvik. Tuto cestu vidí ODS jako správnou i nadále. "Pokračovat v modernizaci škol a výuky je nezbytné a snižování rozpočtu školství jde proti tomuto trendu," dodal Bendl.