Kdo chce opravdu něco dělat s korupcí?
Korupce trápí naši zem. Její všudypřítomnost všichni, tak nějak podvědomě, cítíme. Tyto pocity se odrážejí i v konkrétních datech. Korupcí a průhledností státní správy se dlouhodobě věnuje mezinárodní nezávislá nevládní organizace Transparency International, která každoročně měří vnímání korupce v zemích celého světa. Dělá tak pomocí Indexu vnímání korupce, jehož maximální hodnotou je 10 a minimální pak 0, přičemž platí, že čím vyšší hodnota indexu, tím menší vnímání korupce. Jak si v těchto výzkumech stojí Česká republika?
Nejstarší data Transparency International týkající se České republiky spadají do prvního roku vlády ČSSD, tedy do roku 1998. V tomto roce naměřila Transparency International hodnotu 4,8. S postupující vládou ČSSD se vnímání korupce kontinuálně zhoršovalo, až dosáhlo vůbec nejhorší hodnoty v prvním roce vládnutí koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v roce 2002.
Největší zlepšení přišlo s nástupem vlády ODS v roce 2006. V letech 2007 a 2008 pak index dosáhl vůbec nejlepších hodnot v historii měření v České republice, a sice 5,2. Svou zásluhu na tom jistě mají i protikorupční opatření, která zavedla vláda Mirka Topolánka. Jedná se zejména o zmenšení prostoru pro korupci (tj. zavedení Czech POINTu, hodnocení dopadů regulace v rámci legislativního procesu – RIA, snížení administrativní zátěže, rozšíření eGovernmentu), zavedení protikorupčního agenda, zpřísnění sazeb za trestný čin úplatkářství, možnost uložit trest zákazu činnosti osobám odsouzeným za korupci, specializované protikorupční týmy na státních zastupitelstvích a v neposlední řadě i protikorupční linka 199. S pádem vlády ODS a s příchodem úřednického kabinetu Jana Fischera však došlo k opětovnému zhoršení situace. Tolik konkrétní data.
ODS si uvědomuje, že situace není dobrá a navíc hrozí její další zhoršení. Přicházíme proto se zcela konkrétními návrhy. Dlouhodobě prosazujeme v oblasti korupce zásadu 3P, tedy Prevence, Průhlednost a Postih. Naše návrhy se týkají všech těchto oblastí. Na tomto místě jmenujme alespoň náš návrh na omezení regulací a dotací, dle zásady: "Chceš-li po státu peníze, tak se svlékni do naha.", tedy zavedení životopisu veřejných zakázek, nezadávání veřejných zakázek firmám s nejasnou majetkovou strukturou či rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Přehledně můžete návrhy ODS nalézt například zde (http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=12357), či zde (http://www.ct24.cz/domaci/79238-pecinuv-protikorupcni-navrh-ods-nestaci-chce-ho-doplnit/).
Naproti tomu ČSSD sama s žádnými recepty proti korupci nepřišla. Pouze ministr vnitra, nominovaný socialisty, Martin Pecina přišel s něčím, co označuje, jako protikorupční balíček. Odborníci, například soudce nejvyššího soudu a autor nového trestního zákoníku Pavel Šámal jej však označuje jako balíček propolicejní. Za snahou o jeho prosazení pak vidí lobbistické snahy určitých bezpečnostních složek státní moci. Proč propolicejní? Protože se zaměřuje pouze na represi, prakticky neřeší prevenci a nedělá vůbec nic pro průhlednost veřejných zakázek.
Některými svými ustanoveními pak dokonce zvětšuje prostor pro korupci. Například institut korunního svědka je napsán vyloženě špatně. Neobsahuje protikorupční pojistky, takže o tom, kdo bude korunní svědek, který má mít zaručenou naprostou beztrestnost, rozhoduje sám a pouze státní zástupce. ODS proto bude ve sněmovně usilovat o napravení chyb v Pecinově balíčku a prosazení skutečných protikorupčních opatření.
Kdo opravdu myslí boj s korupcí vážně, se minulý týden jasně ukázalo v Poslanecké sněmovně, kde spojená levice komunistů a socialistů zamítla návrh ODS, která žádala zprávu ministra vnitra ve věci kauzy Gripen. KSČSSD tak jasně ukázala, že nemá žádný zájem na vyšetřování konkrétních korupčních kauz, pouze aplikuje svou klasickou taktiku, která by se dala shrnout do věty: "Čím méně chceš něco udělat, tím více o tom mluv."